Tábor 2020 je za námi, zabránili jsme probuzení strašlivého krále draků a zabránili Nidhoggovi v jeho světovládných ambicích.

A nám zbývá se k táboru vrátit a vzpomínat:

• na stavbu a bourání, které je přece jenom více práce než zábava
• na pravidelné mise proti dračím kultistům, které byly o něco obtížnější než se čekalo
• na každodenní zápas čaroděje a kultisty, který většinou vyzněl v kultistův prospěch
• na kroužky, kde jsme si vyzkoušeli vaření v setonově hrnci i ochutnávání přírodnin, lukostřelbu i discgolf, mariáš i Bobří bandu, vycházku s fotoaparáty i bez, výrobu draků z papírmaše i z papíru a špejlí, zdobení stínítek i výrobu mechových terárií, karaoke i výrobu mýdla a další zajímavé výroby a hry
• na soutěže, kde jsme zachraňovali dračí vejce, bojovali v dračích soubojích, poráželi draka v jeho hře, zachraňovali lidi postižené záplavou, pronikali do dračího území a spoustu dalších her a motivací
• na samostatné chození, kde nám tentokrát cedule přísných lesníků výslovně zakázala vařit
• na závěrečné hry, kdy jsme nejprve zmátli draka Jouzu a podruhé pronikli do sídla samotného Nidhogga pomocí modelů slavných artefaktů
• na slavnostní ohně, které proběhly všechny tři víceméně v normální podobě dešti navzdory
• na černohlávek, plovatku bahenní, zvonek rozkladitý, orobinec, soumračníky, zlatohlávky, nosatce, kněžice páskované, hvozdíky tečkované a další zvířata i rostliny, které jsme na táboře pozorovali
• a na spoustu dalšího, co jsem v tomto stručném přehledu nezmínil, ale v paměti a na fotkách to zůstává