Přejít k hlavnímu obsahu
OkO

Oddíl OkO

Stránky turisticko-přírodovědného oddílu OkO

Původní stránky jsou stále k dispozici

Hlavní navigace

Zobrazit — Hlavní navigace Skrýt — Hlavní navigace
  • Aktuální rok
  • Historie
  • Nábor členů
  • Kontakt
  • Tábor
  • Návody

Drobečková navigace

  1. OkO
  2. Oddílové roky
  3. Cesty lodi El Viento del Oeste
  4. Vícedenní výlet ven - Jizerské hory

Vícedenní výlet ven - Jizerské hory

Náš výlet začal na horním parkovišti u Bedřichova, kde jsme vystoupili z autobusu a navečeřeli se. O kousek dále v lese jsme našli místa na pařeniště a šli spát. V pátek ráno jsme se vzdbudili a zabalili si. Naším prvním cílem byl nedaleký Vodní zámek, součást energetického systému Bedřichovské přehrady Ariel zde prozradil, že tématem výletu bude bezvětří. V první hře šlo o to najít na pěti shodných obrázcích jedinou nepatrnou odlišnost. Další naší zastávkou se stal Bedřichovský viklan. Klogertův kámen je nejstarším pomníkem Jizerských hor. Pomník připomíná dřevorubce Klogerta zabitého padající jedlí. Vělká část cesty vedla po tělese vodního přivaděče z přehrady k elektrárne, zde vyrovnávací stavidlo. Zastávka na hru na sbírání vysrážené vody. I další pomník připomíná tragickou událost, kde mladý četník neuposlechl bezpečnostní pokyny a byl zabit převrženým vozíkem. Na rozdíl od jmen jeho zodpovědnějších kolegů je jeho jméno připomínáno. A to už jsme dorazili k Bedřichovské přehradě. Procházka po hrázi v příjemném slunci a lehkém větru. Kousek nad přehradou jsme usedli k obědu. A na stejném místě pak Ariel uvedl první tah hry na kažení potravin. Naším dalším cílem byla restaurace a zámeček Nová Louka. Načerpali jsme zde vodu a občerstvili se. Přecházíme po mostě Černou Nisu. Při výstupu na Olivetskou horu jsme se zastavili na hru na vlečení lodě. Cílem hry bylo protáhnout kládu určenou trasou na opravu dlouhém provaze. A to už jsou zbytkydávné osady Island na Olivetské hoře. Vylezli jsme až na vrchol hory a vyfotili se ve večerním slunci. Na rozcestí Bílá Kuchyně proběhl tah hry na každní potravin. Našli jsme místo na nocleh a uložili se tentokrát převážně bez pařenišť a pustili se do hry na svazování lan. Další kolo hry na svazování lan. V sobotu ráno jsme vyrazili dolů podél Malého (Bílého) Štolpichu Cesta sestupovala kaňonem potoka. Na vhodném místě jsme se zastavili na hru, kde bylo cílem seřadit obrázky postupně za sebou. A pak jsme setoupili na kameny v údolí potoka. A prolezli si pár zajímavostí. U druhého vodopádu se přes potok rozkládal most. A tohle je třetí vodopád již těsně před Hejnicemi. Cesta nás zavedla do Hejnic, kde jsme chtěli nakoupit na další cestu. Navštívili jsme zdejší památný poutní kostel. Vnitřek honosně vyzdobeného poutního kostela s namalovaným oltářem. Autobus nás vyvezl opět nahoru až na Smědavu a dotud jsme vyrazili směrem k jizeře. Zde další tah hry na kažení potravin. Vrchol Jizery je druhým nejvyšším vrcholem Jizerských hor. Na skalní vyhlídku vylezli všichni, ovšem na fotku se nevešli. U odbočky pod Jizerou se sehrál další tah hry na kažení potravin. Pokusili jsme se proniknout do středového bezlesí na PP Vlčí louka, ale nedokázali jsme kosodřevinou proniknout dostatečně hluboko. V bezmále tisíci metrech nad mořem jsme se uložili na noc a uvařili večeři. Nedělní ráno nás uvítalo opět příjemným počasím. Jen kousek od našeho nocležiště je vyhlídka na Poledních kamenech Kdo mohl, fotografoval výhledy. Pod Poledními kameny si znovu bereme batohy. Další cesta vedla převážně dolů po vrcholových partiích hor. Tato fotka vypadá, jako bychom šli kousek nahoru, ale jak jsem říkal, převážně jsme sestupovali. A pak jsme se ocitli u vyhlídky Frýdlantské cimbuří. Tady je pohled dolů ze střední části vyhlídky na fotícího Lembase a Tomáše. A to je naopak pohled na samý vrchol. Na vrchol vede krátký žebřík. Při sestupu se zastavujeme u sedací břízy. Někteří šli z vyhlídky alternativní cestou. Dole na cestě se pak odehrálo další kolo hry na sbírání sražené vody. Sestoupili jsme k nedalekému Polednímu vodopádu. Poslední skalní vyhlídkou výletu byla skála Hajní kostel I když byla nižší než ostatní vyhlídky i zde jsme se dosyta vynadívali. To je pohled na Hejnice z Hajního kostela A pak jsme již sestupovali dolů po široké cestě. Ještě jsme se zastavili na poslední tah hry na kažení potravin. Při sestupu do Bílého Potoka se ohlížíme na Frýdlantské cimbuří. A tady již v Bílém Potoce přecházíme Smědou a míříme na nádraží. Na závěr výletu jsme poobědvali v kebaberii v Liberci.
Powered by Drupal