Iáson z Iolku vyzval hrdiny celého Ŕecka k tomu, aby mu byli nápomocni na epochální výpravě, které má za cíl navrátit do Řecka z Kolchidy Zlaté rouno. Padesát největších hrdinů (včetně Tarea) se nalodilo na vynikající padesátiveslici Argo a vyrazili směrem na východ. Po mnoha dobrodružstvích dorazili do Kolchidy a tam sebrali Zlaté rouno a pak prchali zpět přes moře, řeky, hory i poušť, aby se nakonec slavně vrátili do Iolku. (Ano, příběh má mnohá zákoutí a pokračování, do kterých jsme se herně nepouštěli, ale příběh ecpochální plavby Argonautů jsme letos na táboře opravdu prožívali.
A na co budeme vzpomínat:
- na stavbu v náročném počasí a také na první poněkud studenější týden následovaný dvěma týdny tepla
- na turnaje, kde měly velkou výhdu ti, kdo v předešlých dnech plnili úkoly
- na závěrečnou hru, kde jsme mohli vidět pohyblivou dračí hlavu i na tu druhou, kde se bohužel obr Talos objevil jen ve velmi omezené podobě
- na to, jak jsme k výtvarným účelům použili sádru, bavlnky, kladivo, barvy, lepidlo, karton, žetony, mech, květiny a další věci (tedy ne najednou, ale rozumíme si...)
- na samostatná vaření, kde se sešlo kuře na medu třikrát podobně
- na kroužky, kde jsme vařili jídla gruzínská, řecká i česká
- na hry a soutěže, kde jsme stavěli chrámy, poráželi barbary, přezimovali, opravovali loď, najímali hrdiny, bojovali s šampionem a dělali spoustu dalších věcí
- na to, jak je obtížné přesně udělat rituál k potěše řeckých bohů
- na OkOspOrt, kde zase přibylo několik Řeckem motivovaných disciplín (bohužel ne závod těžkooděnců)
- na to, že všichni stejnou měrou odhadujete, co si myslí vedoucí
- na novou dávku Arielových záludných šifer při samostatném chození
- na klasickou trojici slavnostních ohňů a na noční hru po prostředním z nich
- a na mnoho dalšího, co jsem na tomto místě nezmínil a nepřipomněl, ale co si vy jistě pamatujete nebo poznáte na fotografiích