Ghentský oltář - Spravedliví soudci

Vítejte u třetího individuálního výletu našeho oddílu. Kvůli nekončící karanténě jsme se konečně odhodlali uspořádat pro vás další výlet, nebo spíše vycházku, kterou si budete muset projít sami. Tato vycházka navazuje na naši celoroční motivaci a máte při ní možnost zúčastnit se hledání jednoho ze ztracených, leč známých světových pokladů. Pokud dojdete až na konec tak dostanete pamětní lístek jako z normáního výletu a poklad bude přiřazen k pokladům, které náš oddíl letos našel.

Třetí individuální výlet se trochu odlišuje od předchozích, budete na něj mít, upřímně doufám, méně času a myslím si, že zvolená místa jde obejít za jednu, dvě nebo tři vycházky a pořadí si můžete zvolit sami.

Co budete k hledání pokladu potřebovat? Chytrý mobilní telefon s nainstalovanou čtečkou QR kódů. Pokud máte na telefonu i datové připojení, můžete si na něm rovnou zobrazit stránky s pokyny a celé pátrání projít v jednom zátahu, pokud ne, mělo by být možné si zjištění poznamenat a jít výpravu nadvakrát. Cíle nejsou nijak komplikované, tentokrát se nenachází pouze na území Prahy 6, ale přibrali jsme i část katastru Tuchoměřic, ale nejspíš budete muset požádat rodiče nebo starší kamarády, aby vás na výpravě doprovodili.

Jak hledání probíhá? Tato úvodní stránka vás rovnou pošle na 3 místa. Na každé určeném místě naleznete čtverec s QR kódem - ten vám dá šestipísmenný kód, který zadáte do rámečku na konci této stránky. Pokud kód zadáte správně, zobrazí se vám stránka s povídáním o hledání pokladu a hlavně s částí informace vedoucí k nalezení závěrečného QR kódu. A pokud najdete ten, získáte závěrečný kód, který mi pošlete a tím získáte další pamětní lístek.

U třetího individuálního výletu tak budete muset závěrečný kód složit z informací na postupných místech a nakonec najdete finální místo a na něm i snad poklad.


Roku 1432 byl dokončen bratry Janem a Hubertem van Eyckovými oltářní komplex s tématem Klanení se Mystickému Jehňeti. Oltář se skládá ze sady panelů malovaných na dřevěných deskách a představuje zástupy klanějící se Kristovi v podobě Beránka Božího. Oltář byl pořízen Jodocem Vijdem, kupcem a starostou Ghentu jako část rozsáhlejšího projektu pro katedrálu Svatého Bava v Ghentu. Oltář je jedním z nejznámějších a nejvýznamejších umělěckých děl Evropy.

Oltář byl v průběhu staletí několikrát přesouván, byl údajně obětí třinácti zločinů a sedmi krádeží. Po Francouzské Revoluci byl oltář ukraden a odvezen do Paříže, kde byl vystaven v Louvru, roku 1815 po bitvě u Waterloo byl vrácen do Ghentu. Hned v tomtéž roce křídla oltáře Diecéze v Ghentu zastavila a protože je nedokázala vyplatit, byly prodány Anglickému sběrateli Edwardu Sollymu. Znovu byly prodány v roce 1821 Králi Pruskému Frederiku Vilémovi III. Zbylé panely byly v Ghentu v roce 1822 poškozeny požárem a zaslány do muzea v Bruselu.

Za První Světové Války byly panely zabaveny Německými vojsky, ale na základě Versailleské smlouvy byly v rámci válečných reparací panely vráceny včetně těch, které byly původně legitmně zakoupeny. V roce 1934 byly ukradeny panely Spravedliví Soudci a Svatý Jan Křtitel. Zatímco Svatý Jan Křtitel byl zlodějem vrácen, Spravedliví Soudci dodnnes chybí a právě pátrání po tomto obraze je tématem naší výpravy.

Za Druhé Světové Války byly panely opět sebrány Německem a po Válce opět navráceny do Belgie. V roce 1945 vytvořil belgický kopista a restaurátor Jef Van der Veken kopii panelu na základě kopie vytvořené v polovině šestnáctého století pro Filipa II. Španělského a na základě černobílé fotografie původního panelu.

V noci na 10. dubna 1934 z katedrály v Ghentu zmizely dva panely oltáře, byly zjevně vyjmuty pečlivě a zbytek oltáře nebyl poškozen. 30 dubna obdržel Biskup z Ghentu požadavek na výkupné, vyjednávání se táhlo až do podzimu 1934 a v jeho průběhu zloděj vrátil obraz Svatého Jana Křtitele.

25. listopadu 1934 odhalil jistý Arsene Goedertier svému právníkovi, že právě on obraz ukradl a že jediný ví, kde obraz leží a vezme si to s sebou do hrobu. Právník George de Vos to oznámil policii až o měsíc později.

Má se za to, že Goedertier nemohl jednat sám, ale musel mít pomoc nejspíše jednoho ze čtyř kustodů katedrály.


Informace z pozůstalosti Arsene Goedertiera získáte podle QR kódu umístěného u Nebušic u cedule naučné stezky Les Hlásek s tématem podle mapy.cz"Nebušice a okolí v proměnách času" ve skutečnosti však "Potravní řetězec, kdo koho sežere.", která je tam, kde naučná stezka opouští okraj lesa a začíná mířit přes pole ke svému závěru.

Informace o vyjednávání mezi zlodějem a Biskupstvím získáte podle QR kódu umístěného na křižovatce u Svaté Juliány nedaleko kříže stojícího na této křižovatce.

Informace o kustodovi katedrály v Ghentu získáte podle QR kódu umístěného u památného stromu Buk u Tuchoměřic, který se nachází na okraji lesa nedaleko od osady Preláta.

Kód: