ve fotografii

  Dne 18.září jsme se vypravili pomoci králi najít divotvorné uzdravující jablko. Na počátku cesty jsme se utkali s černým psem a získali jsme obraz, který nám prozradil, co hledat.
Na konci cesty pak stál obr, kterého se nám podařilo oslepit, ale i tak jablko urputně bránil.
Na samém počátku října jsme podnikli výlet do okolí Kunžaku, kde jsme v nevelkém počtu procházeli úžasnou přírodou České Kanady. Draka dvacetihlavce jsme zdolali a spatřili jsme mnoho zajímavého.

Výlet zahájil Myšinka poutavým a dramatickým převyprávěním pohádky, kterou jsme pak celý výlet prožívali.

Hroch se opírá o bývalý viklan, který byl jedním z cílů naší cesty. Ač se to může tak zdát z této fotky, Hroch viklan neshodil. To se podařilo jedné školní výpravě už v roce 1910.
Na záver výletu jsme se projeli úzkokolejkou. Tento záběr zachycuje krajinu České Kanady focenou z okna úzkokolejného vlaku.
V sobotu 16. října od rána pršelo, přesto se navýlet do Koněpruských jeskyň vypravilo nemálo dětí. Oceňuji vaši vysokou účast. Zde na obrázku vidíte část našeho oddílu při obědě v lomu na Kobyle. Je to jediná chvilka, kdy nepršelo tak moc.

Naším úkolem na tomto výletě bylo pomoci trpaslíkům obnovit ztracenou knihovnu.

V neděli 17. října se počasí obrátilo k lepšímu. To bylo dobře protože jsme pořádali v Šárce náborovou akci odpoledne her. Zde Myšinka nechává házet kroužky na lahve s živou vodou.
Akcí z nejtradičnějších je pětideňák v Poděvousech. Ten letošní se uskutečnil 26.-31. října a vypravili jsme se do pohádky O Červené Karkulce. Pětideňák je plný tradičních programů i nově vymyšlených her.

Jednou z tradic je desková hra, vždy nově vymyšlená. Tentokrát se z dílků skládal les a v lese vlk honil Karkulku. Dokonce 4 Karkulky, pro každou skupinku jednu.

Kasino se pořádá dvakrát ročně. Na táboře a na pětideňáku. Výraz občanky romského původu ve středu obrázku dává tušit, že Krachbanka svůj podnik neuzavírá nejen před národnostními menšinami, ale ani před duševně postiženými.
Další tradicí pětideňáku jsou zkoušky smyslů, zde konečně po letech fotograficky zachycena zkouška chuti. Ivanka se velmi soustředí, aby před objektivem vypadala elegantně a Hroch předstírá, že umí psát.
Myslím, že na této fotce je Lucka, ale na sto pro to říci nemohu. Rozhodně se jedná o naše tradiční sportovní zápolení v netradičních disciplínách a zejména o oblíbenou a nejstarší soutěž v nošení košíků. Pro Karkulku zvláště vhodná soutěž.
Deti si vymyslely novou hru, zahrabávaly se do listí na dvoře. Tato hra se velmi líbila porotě a tak jsme opět získali Debilovu cenu v oboru her. Je to pěkný úspěch, již podruhé tato cena putuje do našeho oddílu. Předchozími laureáty se na podzim roku 2000 stali Mirek a Letadlo s hrou majáčky.
19.-21. listopadu 2004 nás Statkářka zavedla do Jesenice u Rakovníka do pohádky o Zlatovlásce. Jedním z večerních programů tohoto hojně navštíveného výletu byla i desková hra tabula.
Počasí nám dalo pohled na zasněženou krajinu, zde zahájení hry na hledání živé a mrtvé vody na návrší plném žulových balvanů.
11. prosince se uskutečnil Vánoční výlet, letos nám počasí celkem přálo, nebylo ani mrazivo, ani deštivo. Na obrázku se děti snaží uhodnout jakou pohádkovou postavu si Myšinka myslí.
Jako každý rok jsme zakončili výlet u stromečku, letos nás na naší skále a v okolí sedělo dvaadvacet.
Jako každý rok v lednu jsme vyrazili na Hřebena na tradiční akci Brdy. Tentokrát to bylo 15. ledna. Příliš jsme neuspěli. Není divu, když někteří dali přednost lezení po skalách před plněním úkolů.
28-30. ledna jsme se vypravili do Poděvous do pohádky o 12 měsíčkách. Nemoci zredukovaly náš počet a i z dvanácti měsíčků zbyly jen tři.
Statkářka sleduje, jak děti hrají Labyrint. Ano, byly zde pouhé čtyři děti. Jak jsem již psal, nemoce počet dětí silně zredukovaly.
18.-20.února jsme se ve městě Lomnici nad Popelkou setkali s Hloupým Honzou. U tohoto morového sloupu jsme měli sraz po rozchodu ve městě.
Zasněžená stráň a my brodící se zpět po odpolední terénní hře.
Anežka si čte plný text písničky, kterou jsem použil pro paměťovou šatfetu.
5. března se v mrazivém počasí a ve změněném prostředí (okolí Nelahozevsi) uskutečnil další ročník Brojnarovy výzvy, tentokrát s pohádkovou motivací a pod názvem Úkoly krále Brojnara. Bohužel se letos nezúčastnil žádný z rodičů, takže snad zase za rok.
23.-28. března letos proběhly Velikonoce a opět jsme jeli na Slovensko, tentokrát do Levoče a okolí,

První výlet vedl do Slovenského Ráje do doliny Suchá Belá. Cesta tu vedla v lepším případě potokem, v horším po žebřících a stupačkách zamrzlých v ledu. bylo to dobrodružné a zajímavé.

Renesanční radnice v Levoče se nacházela necelých sto metrů od naší ubytovny. Levoča byla tentokrát naším cetrem a místem, kam jsme se pravidelně vraceli. Bohužel, proslulá oltář mistra Pavla byl v té době na výstavě v Praze a místní muzeum bylo zavřené.
Některá místa byla jen pro drsné a drsnější, například tento úsek Prielomu Hornáda, který jsme překonávali po kluzkém ledu jištěni jen řetězem. Nebudu vás však darmo napínat, přežili všichni.
A na závěr společná fotka, abyste věděli, kdo všechno tam byl.

Zadní řada zleva: Martin, Bizon, Myšinka, Mirek.

Prostřední řada: Lucka, Eliška K., Bára, Dan A. Dan D.

Dolní řada. Týna, Ivana, Anežka K., Robert

16. dubna nás Myšinka zavedl za pohádkou a Ali Babovi do ChKO Kokořínsko. Tady je naše společná fotka ze závěru výletu. Že nemůžete rozeznat, kdo tam je?
Tak se podívejme blíže. Nahoře zleva: Ivana, Eliška Z., Vendulka, Lucka, Martin, Eliška K., Dominika, Myšinka a Anežka K. Dole Dan A. a Bizon.
7. května pod Kocouřiným vedením jsme šli polabskými lesy z Čelákovic do Lysé nad Labem v pohádce Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Tady je většina naší výpravy u bývalé poustevny u Václava. Máte.li dobré oči, rozeznáte zleva: Kocour, Hroch, Anežka k., Ivana, Dan, Eliška K., Martin, Vojta, Ondrášek, Vendulka, Eliška Z. a Lucka. Bizon fotí a Myšinka ještě nedorazil.
8. května vyrazili Bizon s Myšinkou na výjezdní poradu do Českého Sředohoří. Jednou z jejich zastávek byl i hrad Kostomlaty. Hlavně však připravili táborovou hru, takže se máte fakt na co těšit.
27.-29.5.2005 jsme se v tropickém vedru vydali na dvojdeňák ven do pohádky o Smolíčkovi pacholíčkovi. První noc jsme nocovali na hradě Hartenštejně. A stejně jako loni byl s hejnem dětí jako jediný vedoucí Bizon.

Naše trasa vedla Z Bochova do Žlutic a výlet byl pohodový a vlastně odpočinkový.

K dvojdeňáku ven neodmyslitelně patří i vaření na ohni. O pohodovosti výletu svědčí i dvojice, která drží kotlík.
11. června se uskutečnil poslední bodovaný výlet tohoto roku. Pohádka O perníkové chaloupce nás zavedla na Malou Ameriku. Na obrázku zkoušíme nakolikrát obejmeme dub sedmi bratří. Podařilo se to třem lidem. Těm největším a jen těsně.

Poslední akcí roku byla 24.-26. června přípravka tábora, Martin zde medituje nad začatým výkopem latriny a přemýšlí, zda neměl přece jen radši zůstat ještě týden v Německu.

Na stránku roku 2004-2005
Zpět na stránku aktualit
Zpět na stránku historie
Na stránku oddílu OkO